Pokud existuje nÄ›jaký symbol ochrany životnÃho prostÅ™edÃ, pak jsou to bezesporu stromy. Každou chvÃli také slyÅ¡Ãme o plánech na obnovu lesa, nebo o nÄ›jakém mÄ›stÄ›, které nechalo na svém kraji vysadit stovky semenáÄků. To je samozÅ™ejmÄ› v pořádku, je vÅ¡ak dobré se zamyslet nad tÃm, zda právÄ› stromy pro nás majà až takový význam, jaký jim pÅ™ikládáme.
Â
Zdaleka nejÄastÄ›ji se hovořà o jejich produkci kyslÃku. A nenà pochyb, že to rozhodnÄ› dÄ›lajÃ, stejnÄ› jako vÅ¡echny ostatnà fotosyntetizujÃcà rostliny. PÅ™edpoklad je zde v tom, že jelikož jsou tak velké (a mnohé z nich měřà desÃtky metrů) a koÅ¡até, pak jej produkujà daleko vÃce. To je sice hezký sentiment, bohužel je od pravdy ponÄ›kud daleko.
Â
Â
V prvnà řadÄ› je dobré si uvÄ›domit, že v naÅ¡ich podmÃnkách produkujà stromy kyslÃk pouze ve vegetaÄnÃm obdobÃ. V zimÄ›, kdy opadajÃ, nemajà žádné zelené Äásti a tedy ani nic, co by mohlo provádÄ›t fotosyntézu. Ano, existujà jehliÄnany, které neopadávajÃ, avÅ¡ak jejich listová plocha, Äi spÃÅ¡e plocha jehliÄÃ, tedy ta, která je za výrobu kyslÃku zodpovÄ›dná, je oproti listnáÄům skuteÄnÄ› velmi malá.
Â
PÅ™ÃliÅ¡ se také nemluvà o faktu, že valnou Äást kyslÃku stromy samy spotÅ™ebujÃ. Koneckonců i pro nÄ› sloužà jako zdroj energie. V noci veÅ¡keré zelené rostliny dýchajà jako my lidé, proces je tedy obrácený. A zvláštÄ› v dobÄ› růstu majà stromy skuteÄnÄ› velkou spotÅ™ebu kyslÃku.
Â
Â
Pokud jde o deÅ¡tné pralesy, o kterých se také Äasto mluvÃ, zde se zapomÃná na to, že jsou plné dalÅ¡Ã organické hmoty, která jej využÃvá. Jsou tedy kyslÃkovÄ› téměř neutrálnÃ, podobnÄ› jako ty u nás. V tomto ohledu je tedy nepotÅ™ebujeme.
Â
Kdybychom se chtÄ›li podÃvat, kdo skuteÄnÄ› vyrábà až 80 % kyslÃku, který dýcháme, pak se musÃme zaměřit na moÅ™e, konkrétnÄ› na fytoplankton a zelené Å™asy. Ty vÅ¡ak nevypadajà ani zdaleka tak pÄ›knÄ›, a proto je pro běžného ÄlovÄ›ka obtÞné postavit se za jejich ochranu. A to je velká Å¡koda.